Historie lidské reprodukce

Základní milníky v oblasti lidského chápání pojmů rozmnožování a neplodnosti, které nevyhnutelně ovlivnily moderní lékařskou praxi v oblasti lidské reprodukce.

Prehistorie Převládá koncept samovolného porodu. Lidé v pravěku věřili, že ženy jsou oplodňovány silami přírody, jako je měsíc či slunce.
500 př.n.l. Aristoteles razí teorii, že zdrojem nového života je mužský ejakulát, zatímco žena dodává pouze „živiny“.
400 př.n.l. Hippokarates ("otec medicíny") namítá, že zdrojem nového života jsou navzájem se podobající reprodukční tekutiny vylučované oběma pohlavými, které se smíchají působením intenzity sexuálního požitku. Tím vysvětluje obecné pozorování, že dítě bývá podobné jak matce, tak i otci.
200 př.n.l. Na základě svých anatomických studií Galén kombinuje oba koncepty, Aristotelův i Hippokratův, aby tak vytvořil tzv. teorii „početí dvojím semenem“, která ovládá západní myšlení po dalších 1500 let.
1672 Marcello Malpighi dochází k závěru, že zdrojem života je ženské vajíčko, což vyvozuje ze svých studií embryonálního vývoje uvnitř slepičího vejce.
1672 Renier de Graaf objevuje uvnitř králičího vaječníku struktury, o kterých je přesvědčen, že jsou to vajíčka. Ty jsou později označeny za Graafovy folikuly, neboli tekutinou naplněné váčky ve vaječnících savců, které obsahují dozrávající vajíčka.
1677 Antoni van Leeveunhoek "otec mikrobiologie" objevuje spermie pomocí primitivního mikroskopu vlastní výroby.
1680 Dr. John Hunter provádí první úspěšné umělé oplodnění člověka.
1827 Karl Ernst von Baer jako první identifikuje pitvou u psí samice savčí vajíčko.
1861 Karl Gegenbaur zjišťuje, že savčí vajíčko je jednobuněčné.
1875 Oscar Hertwig objevuje umělé oplodnění, které využívá kombinaci jader samčích a samičích gamet.
1877 Herman Fol pozoruje u mořské ježovky průnik spermie do vajíčka a konečně tak ukazuje, jak dochází k oplodnění.
1891 H. Henking popisuje pohlavní chromosomy a jejich roli při určování pohlaví.
1900 Tři evropští vědci přezkoumávají poznatky o hybridizaci rostlin zveřejněné Gregorem Mendelem v letech 1856-1866 a na jejich základě formulují mendelovskou teorii dědičnosti, ze které se později vyvinulo to, co dnes označujeme jako "klasickou genetiku".
1960 Landrum Shettles zveřejňuje fotografický atlas lidského vajíčka, který obsahuje první snímky průběhu lidského oplodnění.